ESG reporting dle ESRS a CSRD: výzvy a příležitosti pro podniky
V dnešní době je ESG report stále více vnímán jako klíčový faktor pro hodnocení udržitelnosti a dlouhodobé výkonnosti podniků. Významnou roli v tomto kontextu hraje legislativní rámec Evropské unie, konkrétně Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) a European Sustainability Reporting Standards (ESRS). Tento článek poskytuje přehled těchto nových předpisů a jejich dopadů na podniky.
ESG report z pohledu CSRD
Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) je aktualizací a rozšířením předchozí směrnice Non-Financial Reporting Directive (NFRD). CSRD přináší zásadní změny v rozsahu, hloubce a způsobu, jakým musí podniky zveřejňovat informace o své udržitelnosti.
Hlavní cíle CSRD zahrnují:
Rozšíření působnosti: Nová směrnice se vztahuje na všechny velké podniky a všechny podniky kótované na regulovaných trzích v EU, s výjimkou mikropodniků. To znamená, že více než 50 000 podniků v EU bude povinno zveřejnit nefinanční informace, ve srovnání s přibližně 11 000 podniky pod NFRD.
Zlepšení kvality reportingu: CSRD vyžaduje podrobnější a strukturovanější informace o dopadech podnikání na životní prostředí, společnost a governance. To zahrnuje nejen údaje o současném stavu, ale i informace o budoucích cílech a plánech.
Digitální reporting: Podniky budou muset předkládat své zprávy v digitálním formátu, což usnadní jejich přístupnost a srovnatelnost.
Externí ověřování: CSRD zavádí povinnost externího ověřování nefinančních informací, což zvýší důvěryhodnost a spolehlivost zveřejňovaných dat.
ESRS standardy jako návod k reportingu ESG
European Sustainability Reporting Standards ESRS představují konkrétní standardy, které podnikům poskytují podrobný návod, jak splnit požadavky CSRD. ESRS jsou navrženy tak, aby byly v souladu s mezinárodními standardy, jako jsou Global Reporting Initiative (GRI) a Sustainability Accounting Standards Board (SASB), ale zároveň reflektují specifické potřeby a priority EU.
Hlavní prvky ESRS zahrnují:
Tematické standardy: Pokrývají klíčové oblasti ESG, jako jsou klimatické změny, ochrana biodiverzity, lidská práva, pracovní podmínky a governance. Každý tematický standard obsahuje indikátory a metriky, které by podniky měly sledovat a zveřejňovat.
Sektorové standardy: Přizpůsobují požadavky na reporting specifickým charakteristikám různých průmyslových odvětví. Například požadavky na reportování v energetickém sektoru budou zahrnovat specifické ukazatele týkající se emisí skleníkových plynů a energetické účinnosti.
Propojení s finančním reportingem: ESRS podporují integraci nefinančních a finančních informací, což umožňuje lepší pochopení celkového výkonu a rizik podniků.
Výzvy a příležitosti pro podniky
Implementace CSRD a ESRS přináší pro podniky několik výzev:
Komplexnost a nároky na data: Podniky budou muset shromažďovat a analyzovat rozsáhlé množství dat, což může vyžadovat nové systémy a technologie pro správu dat.
Zvýšené náklady: Implementace nových požadavků bude znamenat finanční a časové náklady spojené s vývojem nových procesů a systémů, školením zaměstnanců a náborem specialistů na ESG.
Soulad a transparentnost: Podniky budou muset zajistit, že jejich ESG report je v souladu s ESRS a že zveřejněné informace jsou přesné a transparentní. To může vyžadovat zavedení nových mechanismů pro vnitřní kontrolu a externí ověřování.
Nicméně, přestože tyto změny představují výzvy, přinášejí také významné příležitosti:
Lepší vztahy se zainteresovanými stranami: Transparentní a důvěryhodný ESG reporting může posílit důvěru investorů, zákazníků, zaměstnanců a dalších zainteresovaných stran.
Zvýšení konkurenceschopnosti: Podniky, které efektivně integrují ESG faktory do svého strategického řízení, mohou získat konkurenční výhodu na trhu a přilákat udržitelné investice.
Rizikový management: Systematické sledování a reportování ESG faktorů pomáhá podnikům lépe identifikovat a řídit rizika spojená s environmentálními a sociálními dopady jejich činnosti.
Závěr
Zavedení CSRD a ESRS představuje klíčový krok vpřed v oblasti reportingu ESG a udržitelnosti podnikání. Tyto nové regulace zvýší transparentnost a kvalitu nefinančních informací zveřejňovaných podniky, což přispěje k lepšímu pochopení jejich dopadů na životní prostředí, společnost a firemní řízení. I když implementace těchto požadavků přináší řadu výzev, nabízí také významné příležitosti pro posílení důvěryhodnosti, zlepšení vztahů se zainteresovanými stranami a zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti podniků.
