Rada EU a Evropský parlament dne 6.2.2024 dosáhly prozatímní dohody o nařízení, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologiemi s net-zero emisemi, lépe známého jako „zákon o průmyslovém odvětví s nulovými emisemi – Net-Zero Industry Act“ (NZIA). Cílem nařízení je podpořit průmyslové zavádění technologií s nulovými emisemi, které jsou potřebné k dosažení cílů EU v oblasti klimatu, s využitím síly jednotného trhu k posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti průmyslových zelených technologií.
Podle dnešní dohody bude existovat jednotný seznam technologií s net-zero emisemi a kritérii pro výběr strategických projektů v těch technologiích, které lépe přispějí k dekarbonizaci.
Zákonem Net-Zero Industry Act chceme podpořit náš průmysl v jeho přechodu. NZIA je důležitým krokem při vytváření nezbytného ekosystému pro podporu výroby čistých technologií. Evropa zahájila cestu k čistší a udržitelné budoucnosti evropského průmyslu. Nyní nazrál čas, aby Evropa převzala zpět vedoucí postavení na světové scéně v oblasti čistých technologií a vybudovala konkurenceschopný, ekologický průmyslový sektor vytvářející pracovní místa.
Průmyslový příspěvek ke klimatické neutralitě
Cílem zákona NZIA je usnadnit podmínky pro investice do zelených technologií zjednodušením postupů udělování povolení a podporou strategických projektů. Navrhuje také usnadnit přístup na trh pro strategické technologické produkty, zlepšit dovednosti evropské pracovní síly v těchto odvětvích (zejména prostřednictvím zřízení průmyslových net-zero akademií) a vytvořit platformu pro koordinaci činnosti EU v této oblasti.
Pro podporu inovací navrhuje zákon o průmyslovém odvětví s nulovými emisemi příznivé regulační rámce, které mají být vytvořeny pro vývoj, testování a ověřování inovativních technologií.
Pokrok směrem k cílům zákona o průmyslovém odvětví s nulovými emisemi bude měřen dvěma orientačními měřítky: dosažení 40% výroby potřebné k pokrytí potřeb EU v oblasti strategických technologických produktů a jejich vývoj ve srovnání se světovou výrobou produktů, jako jsou solární fotovoltaické panely, větrné turbíny, baterie a tepelná čerpadla, a dále návrh rovněž stanoví konkrétní cíl pro zachycování a ukládání uhlíku CO2, přičemž do roku 2030 má být dosaženo ukládací kapacity alespoň 50 milionů tun ročně.